Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace GDPR pro lajdáky
Zavřít
Proč se registrovat na
SledujuFilmy.cz?


Zaregistrujte se a získejte následující výhody:


Registrace zdarma
Registrace je zcela zdarma.
Přidávání do oblíbených
Vaše oblíbené filmy si budete moci uloži do oblíbených.

Účast v soutěžích
Získáte možnost účastnit se soutěží o zajímavé ceny.
Filmy na přání
Budete si moc zažádat o přidání Vašeho oblíbeného filmu.




Otto Heller

Otto Heller
Datum narození: 17.02.1970
Místo narození: Londýn, Anglie, Velká Británie

Životopis:

Kameraman Otto Heller se narodil 3. září 1896 v Praze. Absolvoval měšťanku a započal s učením v textilním obchodě. Okouzlilo ho prostředí filmu, utekl z obchodu a stal se uvaděčem v pražském kině Lido – bio a promítačem v kině Lucerna. S fotografickou technikou se seznámil při praxi ve velkém fotozávodě. V období 1. světové války se živil několik měsíců jako promítač polního biografu na italské frontě a záhy pracoval ve vojenských filmových laboratořích ve Vídni. K filmové kameře se poprvé dostal, jako asistent vojenského reportéra, při pohřbu císaře Františka Josefa I. Po válce přijal místo u pražského Pragafilmu, kam ho jako kameramana přijal ředitel Antonín Fencl. Jeho první prací byla reportáž o příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do Prahy v roce 1918.

Od této chvíle propadl a zůstal kinematografii navždy věrný. Každoročně stál za kamerou minimálně u šesti filmů. Byl jedním z nejzaměstnávanějších kameramanů ve dvacátých letech. Na začátku dvacátých let se seznámil s režisérem a hercem Karlem Lamačem. Stal se jeho nejvěrnějším spolupracovníkem. Když se pak ke dvojici přidala Anny Ondráková a Václav Wasserman, vznikla takzvaná „Silná čtyřka českého filmu“, která úspěšně působila i v zahraničí.

Spolu vyprodukovali oblíbenou veselohru CHYŤTE HO! (1924), drama LUCERNA (1925) podle Aloise Jiráska, komedii ANIČKO, VRAŤ SE! (1926) a další. S Lamačem Heller spolupracoval téměř na všech jeho zvukových filmech (C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, ON A JEHO SESTRA, TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, FUNEBRÁK, KANTOR IDEÁL, LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE, DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK, JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, NEZLOBTE DĚDEČKA, POLSKÁ KREV, NA TÝ LOUCE ZELENÝ, DŮVOD K ROZVODU nebo DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ). Oba tvůrci s úspěchem natáčeli i v Německu (od roku 1930 často pro Ondra – Lamač film), Holandsku, Belgii, Francii a Anglii.

Heller natáčel i s dalšími předními českými režiséry: s J. S. Kolárem (PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT, KŘÍŽ U POTOKA, SVATÝ VÁCLAV), Svatoplukem Innemannem (FALEŠNÁ KOČIČKA, LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ, MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA), Vladimírem Slavínským (ULIČNICE, BARBORA ŘÁDÍ), Martinem Fričem (PÁTER VOJTĚCH, ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC, HEJ – RUP!, SVĚT PATŘÍ NÁM, JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ), Hugo Haasem (DĚVČATA, NEDEJTE SE!, BÍLÁ NEMOC), Gustavem Machatým (KREUTZEROVA SONÁTA), Karlem Antonem (TU TEN KÁMEN) a dalšími.

V Československu se jako kameraman podílel na téměř 70 němých a více jak 40 zvukových filmech. Natáčel rovněž dokumenty a kulturní snímky. Jeho kamera vynikala interiérovou fotografií se skvěle zasvětlenou scénou a uhlazenými portrétními záběry. S Jaroslavem Blažkem a Karlem Deglem patřil ke „Klasikům české filmové kamery“. Vychoval také novou kameramanskou generaci, např. Václava Vícha a Jana Stallicha. Je autorem různých technických zdokonalení a úprav na kamerách.

Ztělesnění epizodních roliček se ujal v šesti snímcích MAHARADŽOVO POTĚŠENÍ (eunuch), SYN HOR (lékárník), C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (voják), česká a německá verze filmu TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (strážník) a S VYLOUČENÍM VEŘEJNOSTI (kameraman). Diváci mohli Hellera spatřit i v dokumentárním snímku TOVÁRNA NA ILUZE (1937), kde byl zachycen při filmování BÍLÉ MOCI. Jeho tvář za kamerou se mihla i v titulkách Lamačova snímku DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ.

Roku 1938 musel z rasových důvodů opustil nacismem ohrožené Československo. S Lamačem se přes Francii a Nizozemí dostal až do Velké Británie. V Anglii se natrvalo usadil a filmoval zde až do své smrti. V Anglii natočil téměř osmdesát filmů s předními britskými režiséry, například s A. Mackendrickem (PĚT LUPIČŮ A STARÁ DÁMA), H. Frenchem, Ch. Crichtonem či hercem Laurencem Olivierem (RICHARD III.). Světové filmografie uvádějí, že se Heller podílel na více jak 250 titulech. Heller zemřel po natočení snímku BLOOMFIELD 17. února 1970 v Londýně. Kameraman Otto Heller byl jedním z nejvýznamnějších průkopnických českých kameramanů, který si i ve světě vydobyl zvučné a slavné jméno.
Zdroj: ČSFD.cz Zobrazit více

Galerie





Partnerské odkazy


Informace o zpracování osobních údajů společnost WBM Europe LTD. jako správce osobních údajů zveřejňuje prostřednictvím aplikace Databáze informací o ochraně osobních údajů, dostupné na http://oou.cloud/katalog/, kde je možné informace o zpracování osobních údajů vyhledat podle názvu správce a jednotlivých účelů zpracování.

Najdete nás na facebooku