Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace GDPR pro lajdáky
Zavřít
Proč se registrovat na
SledujuFilmy.cz?


Zaregistrujte se a získejte následující výhody:


Registrace zdarma
Registrace je zcela zdarma.
Přidávání do oblíbených
Vaše oblíbené filmy si budete moci uloži do oblíbených.

Účast v soutěžích
Získáte možnost účastnit se soutěží o zajímavé ceny.
Filmy na přání
Budete si moc zažádat o přidání Vašeho oblíbeného filmu.




Jaroslav Tuzar

Jaroslav Tuzar
Datum narození: 19.06.1988
Místo narození: Praha, Československo

Životopis:

Jaroslav Tuzar se narodil 2. března 1908 v Trutnově do rodiny karosáře v ČKD. Dětství postupně prožil v Libni a ve východních Čechách. Vystudoval klasické gymnázium v Rychnově nad Kněžnou a strojařinu v Hradci Králové.

Právě při těchto studiích se dostal poprvé do styku s filmem a s fotografií. Filmem byl zcela okouzlen a roku 1926 nastoupil jako laborant a asistent kamery k vinohradské firmě Excelsiorfilm. Poté se jako kameraman uplatnil u Automaticfilmu a Pragafilmu.
 
V té době se také dostal k hrané tvorbě, kdy s Václavem Münzbergem a Adou Vrzalem natočil komedii RADIOAMATÉŘI (1926).

O dva roky poté již samostatný tvůrce nasnímal melodrama JMÉNEM JEHO VELIČENSTVA (1928), jež bylo jeho druhým a zároveň posledním kameramanským opusem v němém období. Následně získal nabídku pracovat jako kameraman pro Paramountjournal v Československu, Polsku a Rakousku.
 
Od roku 1934 se opět vrátil k plnohodnotné kinematografii a začal natáčet krátké a kulturní snímky, ke kterým se vracel celý život (ŽIJEME V PRAZE, KUTNÁ HORA, SKLENĚNÝ CHLÉB, DOMAŽLICKO, FIBICHŮV POEM, PÍSEŇ O SLETU, PĚTKA Z BARSKÉ ULICE, JUNÁCI V PŘÍRODĚ, PROSŤÁČEK, SLAVNÝ DEN, VLAST VÍTÁ, O ZLATOU PŘILBU ČESKOSLOVENSKA aj.).
 
Své první snímky natáčel na vlastní sestrojené kameře. Také později byl autorem zlepšení na kamerách a jejich příslušenství. Byl vynikajícím sugestivním krajinářem a komorně laděných ateliérových snímků.

Od roku 1936 se stal kameramanem dlouhometrážních hraných filmů. Poprvé spolupracoval na francouzské verzi koprodukčního filmu PORT ARTHUR (1936), jež byl natáčen v barrandovských ateliérech v Praze. Od dalšího roku byl jedním z nejvytíženějších českých kameramanů.

Jméno Jaroslav Tuzar mohli diváci biografů číst v úvodních titulcích jako kameramana do roku 1945 například v těchto snímcích: drama JAN VÝRAVA (1937), válečný PORUČÍK ALEXANDER RJEPKIN (1937), komedie ULICE ZPÍVÁ (1939), melodrama TULÁK MACOUN (1939), komedie PŘÍKLADY TÁHNOU (1939), študácká komedie PROSÍM, PANE PROFESORE! (1940), drama POSLEDNÍ PODSKALÁK (1940), romance MADLA ZPÍVÁ EVROPĚ (1940), komedie PŘEDNOSTA STANICE (1941), drama VELKÁ PŘEHRADA (1942), vesnické SKALNÍ PLEMENO (1943) a tak podobně.

Z českých filmů byl za okupace často vyreklamován pro německý (LIEBLING DER MATROSEN, GERMANIN, SCHWARZ AUF WEISS, ROMANTISCHE BRAUTFAHRT či UMWEGE ZU DIR), rakouský (WIE EIN DIEB IN DER NACHT) a italský film
 
Po válce natáčel také v Polsku s Alexandrem Kordou (ULICA GRANICZA, MLODOŚĆ CHOPINA a PIATKA Z ULICY BARSKIEJ).

V Čechách s režiséry Karlem Steklým (SIRÉNA, KARIÉRA), Jiřím Weissem (VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI), Martinem Fričem (ZOCELENÍ, DNES NAPOSLED, HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK), Jiřím Krejčíkem (VYŠŠÍ PRINCIP), Otakarem Vávrou (SRPNOVÁ NEDĚLE, POLICEJNÍ HODINA, NOČNÍ HOST, HOROUCÍ SRDCE), Vladimírem Čechem (KOHOUT PLAŠÍ SMRT), Václavem Krškou (KOMEDIE S KLIKOU) či Václavem Gajerem (JAK SE ZBAVIT HELENKY).

I když tvořil i pro barevné plátno, raději využíval to černobílé. Svoji kameramanskou práci ukončil na přelomu 60. a 70. let, kdy stvořil s Jindřichem Polákem seriál PAN TAU, jehož některé části byly uvedeny i v kině.
 
Šedesátá léta pro Tuzara znamenala čím dál tím větší práci pro československou televizi a její barevné inscenace (REVUE PRO BANJO, PARTYZÁNKA, BABIČČINA KRABIČKA, POLKA JEDE DO SVĚTA, ZÁHOŘANSKÝ HON, ŘEČ O PUŠKINOVI, BOUŘKA, ...ANI KAPKA VOJENSKÉ KRVE atd.).

Byl rovněž v letech 1947 – 1955 pedagogem na pražské FAMU (u několika studentských snímcích byl platným pedagogickým vedoucím: LÁSKA VE TŘECH PODOBÁCH nebo DIREKTIVA).

Třikrát se stal nositelem Státní ceny: dvakrát české (1947, 1951) za snímky SIRÉNA a VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI a dokonce také zahraniční polské (1951) za polské drama MLODOŚĆ CHOPINA, a titulu Zasloužilého umělce (1968). Kameraman, zlepšovatel a pedagog Jaroslav Tuzar zemřel 19. července 1988 v Praze ve věku osmdesáti let.
Zdroj: ČSFD.cz Zobrazit více




Partnerské odkazy


Informace o zpracování osobních údajů společnost WBM Europe LTD. jako správce osobních údajů zveřejňuje prostřednictvím aplikace Databáze informací o ochraně osobních údajů, dostupné na http://oou.cloud/katalog/, kde je možné informace o zpracování osobních údajů vyhledat podle názvu správce a jednotlivých účelů zpracování.

Najdete nás na facebooku